Pokud v Rails testujete fakt důkladně, tak stejně jako já občas narazíte na záludnosti, které není jenom tak jednoduché vyřešit. Testování chybobých stavů je dobrý příklad a vede ke spoustě zajímavých závěrů.
Nechápu jak je možné, že ve stavu absolutního myšlenkového vyčerpání jsem schopen ještě něco tady psát. Asi setrvačnost. V poslední době jsem si osvojil jednu praktiku známou hlavně na open-source projektech a rád bych se o ni podělil.
Test Driven přístup diktující psát první testy a pak kód je sice skvělý, ale zatím se mi této mety nepodařilo dosáhnout na sto procent. Nicméně se tomu snažím maximálně přibližovat. Dnes ale chci psát o něčem jiném. Stará dobrá programnátorská mýlka říká, že z toho že máme testy vyplývá, že naše aplikace funguje dobře. Vedle jak ta jedle, testy testují jenom to co se po nich chce a vždy (ano vždy) se najde škvírka, kterou testy nepokryly a objeví se chyba.
Murphyho zákon o bezchybném programu:Postup, který jsem na začátku slíbil je jednoduchý. Nejlepší dokumentací chyby je test, který chybu odhalí. Najdu-li v kódu chybu, první co dělám je, že píšu test, při kterém se chyba projevuje. V dalším kroku se chyba odstraní a je po problému.
Celé se to dá rozepsat ještě dále:
Bod 3 je velmi zajímavý okamžik procesu. Někomu by se mohlo zdát zlé, že build spadl, ale je to naopak velmi dobré. Od toho máme kontinuální buildy, abychom byli upozorněni když se objeví chyba.
Příběh se začíná někdy v dubnu, když jsem jako narozeninový dárek koupil sestře tandemový seskok padákem. Moc dlouho jsem vymýšlel co jí ke dvacetinám pořídit a Cohenovi za tuto ideu patří veliké díky. Dneska se to všechno tak nějak obrátilo proti mě.
Jelikož na delší články v poslední době prostě není energie tak novinky akumulovaně. Ještě pořád se zotavuju z návratu z výmečně podařené akce JOpenSpace 2008. Až na počasí byla kvalita daleko nad očekávání. Dokonce i dynamickým jazykům jako Ruby nebo JavaFX se dostalo slechu, takže nemůžu než si libovat. Oraganizátorům tímto velmi děkuji a teším se na další ročník.
IKEA prostě rulez! O tom žádná a několik příkladů. Při prvním nákupu po stěhování do nového jsme si odvezli jeden špatný balík (snad jediná nevýhoda IKEA je samoobslužný sklad) a ještě k tomu nám namarkovali dvakrát jeden artikl. Ne, nevšiml jsem si toho, už jsem se tešil domů na stavění. Nechtěné zboží jsme jednoduše vrátili a špatné namarkování mi bylo uznáno (stačilo tam zavolat) a peníze vráceny. Dneska jsme se vrátili už ze třetího nákupu s tím pro co jsme jeli. To takový pražský Mobelix slíbil konfereční stolek za týden maximálně dva a už to pomalu začíná vypadat, že budeme rádi když bude za měsíc, hrůza. Já prostě na věci nerad čekám a když už jsem něco zaplatil chci to užívat.
A nakonec taky tweetuju. Ono microblogging možná bude the next big thing. Spousta věcí se na blog prostě psát nedá. A už jenom za objevení Rikiho updatů to prostě stálo. Uvidíme jak se to vyvine.
A co mě štve nejvíc je, že nepíšu. Poslední týdny jsem ztrávil běháním po obchodech s nábytkem a následně samotným aktem stěhování. Sotva jsem se přestěhoval a jeden večer měl po dlouhé době čas si odpočinout, nadešel čas nasednout do letadla. Teď sedím v officu v Santa Claře a mám za sebou osm hodin čistého času meetingování. Jsem totálně hotový. Budu tu celý týden a až se v sobotu večer dostanu domů budu snad moc opět odpočívat při skládání nějakého dalšího nábytku. Pracovní týden strávím v Praze, ale v pátek už budu opět utíkat kamsi do Jizerských hor, kde se koná první ročník Java OpenSpace konference. Prostě si neávazně podiskutovat s kolegy, které znám zatím jenom virtuálně. Určitě to bude sranda. Další víkend bude opět mimo Prahu, po dlouhé době se opět podívám na Moravu. Moraváci, těšte se! Aby toho nebylo málo tak víkend potom strávím ve švícarsku, kde se budu vraždit na raftech.
Pokud jsem vám v poslední době neodpovídal na emaily a vzkazy. Pokud se vám zdá, že další měsíc nějak nejsem na ICQ nebo nečtu maily. Pochopte, že toto je pro mě nejšílenější léto v životě. Sice je vzrůšo, ale chtělo by to zpomalit. Těším se na ospalý podzim, ale podle toho jak tu meetingy probíhají, žádný nebude.
Včera jsme se vydali objevovat krásy latinské ameriky. Ne, že bysme v těchto končinách byli poprvé, ale El Barrio de Ángel je přeci jenom trošku něco jiného než Kuba nebo Mexiko. Restaurace nacházající se přímo na Andělu má mnoho co nabídnout, ale vezměmež to popořadě.
Tak zase jednou na politickou notu. Nejsem pravičák ani levičák, podle nějakého testu mi kdysi vyšlo, že jsem dokonce zaměřen jemě vlevo. To jsou ale jenom slovíčka. Dneska jsem pracoval z domu. Díky bohu! Co se v centru Prahy a jinde po republice dělo mi hlava nebere. Velmi vtipně smysl stávky vystihl Radek. Samozřejmě k tomu přidal svou bulvarizaci, ale věta o výletu zdarma pro vesničany je neskutečně vtipná. To, že stávkující nedokázali sdělit ostatním proč vlastně stávkují a jak by si věci přestavovali, nechám stranou. Do možné nelegálnosti stávky se též navážet nehodlám, ale kritizovaná privatizace nemocnic mi fakt nejde do hlavy.